Praotec Čech a hora Říp – znáte celý příběh a víte, kde má být jeho hrob?

Hora Říp patří k nejznámějším symbolům českých dějin a pověstí. Právě s ní je spojen příběh praotce Čecha a příchodu jeho lidu do nové země.

Jenže když se začnete pídit po tom, co vlastně vyprávějí nejstarší kroniky, zjistíte, že příběh není úplně stejný jako ten, který si možná pamatujeme ze školy. Během staletí se měnil, přibývaly nové podrobnosti a nakonec dokonce i konkrétní místo, kde měl být praotec Čech pohřben.

V tomto díle našeho „Věděli jste?“ se proto vydáme nejen na Říp, ale také do nedaleké Ctiněvsi a po stopách lidí, kteří se rozhodli zjistit, zda na známé pověsti přece jen není něco pravdy. 

Jak vypadá nejstarší známá písemná verze pověsti o příchodu Čechů, odkud měl praotec Čech podle pozdějších kronik přijít a co znamená známé spojení „země mlékem a strdím oplývající“.

Podíváme se také na to, zda mohl praotec Čech skutečně existovat, proč má být jeho údajný hrob právě ve Ctiněvsi, kdo ho tam skutečně hledal a co při pátrání objevil.

A nebude chybět ani zlatá kvočna s kuřaty nebo poněkud méně vážné zpracování příchodu Čechů na Říp v podání Františka Ringo Čecha.

Nejstarší známé písemné vyprávění o příchodu Čechů do nové země najdeme v Kosmově Kronice Čechů z počátku 12. století.

A tady přichází první překvapení.

Kosmovo vyprávění ještě není úplně stejným příběhem, jaký dnes většina z nás zná. Jeho lid přichází do pusté krajiny k hoře Říp a právě zde nachází svůj nový domov. Země následně dostává jméno po jejich stařešinovi, kterého Kosmas ve své latinsky psané kronice označuje jako Boemus.

Teprve pozdější kronikáři příběh rozvinuli o další podrobnosti, které dnes považujeme za samozřejmou součást pověsti.

Možná vás překvapí, že na otázku „Odkud přišel praotec Čech?“ nedávají všechny verze pověsti stejnou odpověď.

Nejstarší známé vyprávění v Kosmově kronice původní domov Čechovy družiny konkrétně neurčuje.

Až Dalimilova kronika z počátku 14. století vypráví, že Čech pocházel z Charvátské země a svou původní vlast opustil poté, co se dopustil vraždy.

Právě u Dalimila se také výrazněji rozvíjí známý motiv výstupu na horu Říp. Čech podle této verze vystoupí na horu, prohlédne si okolní krajinu a poté svým druhům doporučí, aby se právě zde usadili.

Pozdější autoři příběh dále rozvíjeli. Například Alois Jirásek ve Starých pověstech českých umístil původní Charvátskou zemi za Tatry do oblasti při řece Visle.

Odkud tedy praotec Čech skutečně přišel, nevíme. Čech je legendární postava a Charvátsko je součástí pozdější podoby pověsti, nikoli historicky doloženým místem jeho původu.

Možná vás překvapí, že na otázku „Odkud přišel praotec Čech?“ nedávají všechny verze pověsti stejnou odpověď.

Nejstarší známé vyprávění v Kosmově kronice původní domov Čechovy družiny konkrétně neurčuje.

Až Dalimilova kronika z počátku 14. století vypráví, že Čech pocházel z Charvátské země a svou původní vlast opustil poté, co se dopustil vraždy.

Právě u Dalimila se také výrazněji rozvíjí známý motiv výstupu na horu Říp. Čech podle této verze vystoupí na horu, prohlédne si okolní krajinu a poté svým druhům doporučí, aby se právě zde usadili.

Pozdější autoři příběh dále rozvíjeli. Například Alois Jirásek ve Starých pověstech českých umístil původní Charvátskou zemi za Tatry do oblasti při řece Visle.

Odkud tedy praotec Čech skutečně přišel, nevíme. Čech je legendární postava a Charvátsko je součástí pozdější podoby pověsti, nikoli historicky doloženým místem jeho původu.

Tuhle větu máme s praotcem Čechem spojenou snad všichni.

Ale co je vlastně strdí?

Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená strdí med nebo plást medu. Dnes už jde o zastaralé knižní slovo.

Známé spojení „země mlékem a strdím oplývající“ tedy vyjadřuje představu bohaté a úrodné země, ve které je dostatek potravy a všeho potřebného k životu.

Ani tuto slavnou větu ale nemůžeme chápat jako doslovně zaznamenaný výrok praotce Čecha na vrcholu Řípu. Jednotlivá zpracování pověsti se během staletí měnila a s nimi i způsob, jakým autoři novou zemi popisovali.

Tady je důležité oddělit pověst od historie.

Praotec Čech je legendární postava, nikoli historická osobnost, jejíž existenci bychom dokázali doložit dobovými písemnými nebo archeologickými prameny.

Pověst samozřejmě může uchovávat vzdálené vzpomínky na minulost, ale konkrétního člověka jménem Čech, který by přivedl svůj lid pod Říp, doloženého nemáme.

To ale příběhu nic neubírá. Naopak ukazuje, jak si naši předkové vysvětlovali vlastní původ a jak významné místo v těchto představách postupně získal Říp.

A potom přichází ještě jedna zajímavá otázka.

A tady se z pověsti začíná stávat skoro detektivka.

Představa, že by ve Ctiněvsi mohl skutečně ležet praotec Čech, nebyla po staletí brána jen jako hezká legenda.

Po jeho hrobu se opravdu pátralo.

Už na počátku 17. století nechal jeden z Lobkoviců kopat v ctiněveském kostele v naději, že zde Čechův hrob objeví.

Do Ctiněvsi se kvůli němu vydal také učený jezuita a historik Bohuslav Balbín, kterému měl místní stařec ukázat místo údajného hrobu.

A v 19. století se do hledání pustil také vlastenecký kněz, sběratel lidových tradic a jeden z průkopníků české archeologie Václav Krolmus.

Václav Krolmus se v okolí ctiněveského kostela zaměřil na nízký pahorek, který považoval za mohylu.

A skutečně tam něco objevil – kamenný sekeromlat a podle pozdějšího popisu také několik střepů.

Pro Krolmuse to byl argument podporující představu, že našel Čechovu mohylu.

Dnes ale víme, že sekeromlat pochází z pozdní doby kamenné, tedy eneolitu, a je spojován s okruhem kultury se šňůrovou keramikou. Je tedy o tisíce let starší než rok 661, do kterého Václav Hájek z Libočan umístil Čechův pohřeb.

Sekeromlat se podle historika archeologie Karla Sklenáře dochoval ve sbírkách Národního muzea.

Pátrání po legendárním hrobu tak přineslo něco úplně jiného – skutečný doklad dávné minulosti krajiny pod Řípem.

A teď jedna z našich nejoblíbenějších částí celého příběhu.

Václav Krolmus zaznamenal také lidovou tradici o tom, co se má v Čechově hrobě ukrývat.

Praotec měl údajně odpočívat se zlatými zbraněmi a dalšími dary, mezi nimiž měla být také zlatá kvočna s kuřaty.

A hrob prý jednou objeví oráč.

Jen se jednotlivé verze nemohou úplně shodnout na tom, zda při tom bude orat s párem černých, nebo strakatých krav.

Takže pokud někdy ve Ctiněvsi uvidíte oráče se dvěma podezřele vhodně zbarvenými kravami, možná stojí za to chvíli počkat.

Pokud vás pověsti baví stejně jako nás, další zpracování příběhu o Řípu, údajném hrobu praotce Čecha a zlaté kvočně najdete také na projektu Rubidos – Ubytování s příběhem, který propojuje ubytování s legendami a pověstmi z jejich okolí.

Ani v tom nejsou pověsti jednotné.

Podle jedné verze se má nacházet východně od ctiněveského kostela, na návrší označovaném jako Želiv. Jiné vyprávění ho umísťuje ke skupině vysokých topolů.

A existuje také mnohem tajemnější vodítko – místo Čechova hrobu má ukázat stín věže ctiněveského kostela.

Žádný hrob, který by bylo možné historicky nebo archeologicky spojit s praotcem Čechem, však doložen nebyl.

Příběh má ještě jednu zápletku.

Ve Ctiněvsi měl existovat kámen se zvláštním nápisem připomínajícím runy, který byl spojován s praotcem Čechem.

Originál se nedochoval a známe pouze jeho překresby.

Podle historika archeologie Karla Sklenáře šlo o velmi neumělý podvrh. Dokonce není jisté, zda skutečný kámen s tímto nápisem vůbec někdy existoval.

Takže ani tudy cesta k historickému praotci Čechovi nevedla.

Hrob praotce Čecha jsme tedy nenašli – a především nemáme důkaz, že člověk, kterého dnes známe jako praotce Čecha, skutečně existoval.

Pověst ale přežila staletí.

Kosmas zachytil její nejstarší známou písemnou podobu na počátku 12. století, další kronikáři příběh měnili a rozvíjeli, později se objevila konkrétní data i Ctiněves a další generace se dokonce pokoušely legendu ověřit s lopatou či motyčkou v ruce.

A možná právě to je na celém příběhu nejzajímavější.

Nejde jen o to, zda praotec Čech skutečně existoval. Zajímavé je také sledovat, jak se jedna pověst po staletí proměňovala a jak silně ovlivnila způsob, jakým vnímáme Říp dodnes.

Pokud máte po všech kronikářích, mohylách a archeologických nálezech chuť na trochu méně vážnou verzi českých dějin, existuje ještě jeden Praotec Čech.

František Ringo Čech pojal nejstarší české dějiny s pořádnou dávkou nadsázky a osobitého humoru v díle Pra pra pra.

Vznikl také třináctidílný televizní seriál a hned první díl se příznačně jmenuje Příchod Čechů na Říp. Praotce Čecha v něm ztvárnil Jiří Krampol.

Česká televize sama seriál popisuje jako humornou a nadsazenou představu toho, jak se příchod Čechů mohl odehrát – ale téměř jistě neodehrál.

S historickým pramenem si ho tedy samozřejmě nespleťte. Pokud vás ale zajímá trochu jiné pojetí výstupu praotce Čecha na Říp, je to příjemně odlehčená tečka za celým příběhem.

Ať už praotec Čech skutečně existoval, nebo ne, Říp se stal jedním z nejvýraznějších symbolů českých dějin a národních pověstí. A na Podřipsku má tahle legenda jednu velkou výhodu – její kulisy můžete poznávat přímo na místě.

Z Chaty Lucie pod Řípem v Mnetěši můžete vyrazit pěšky na samotný Říp, podívat se na krajinu v jeho okolí a při dalším výletu zamířit také do nedaleké Ctiněvsi, se kterou je spojována pověst o Čechově hrobu.

Pokud se na Říp chystáte poprvé, připravili jsme pro vás také podrobného průvodce Výstup na horu Říp – kudy jít, jak dlouho výstup trvá a kterou trasu vybrat. Najdete v něm jednotlivé trasy, jejich náročnost i praktické informace k výletu.

Pověst o praotci Čechovi není jeden neměnný příběh. Během staletí ji postupně rozvíjeli různí kronikáři a autoři a přibývaly další podrobnosti – odkud měl Čech přijít, co spatřil u Řípu nebo kde měl být nakonec pohřben.

Samotného praotce Čecha ani jeho hrob historické a archeologické prameny nedokládají. Pátrání po něm ale skutečně probíhalo a přineslo dokonce opravdový pravěký nález.

A tak až příště vystoupáte na Říp, možná už se na okolní krajinu podíváte trochu jinak. A budete-li pokračovat do Ctiněvsi, vzpomeňte si na zlatou kvočnu.

Ta se totiž stále nenašla.

Při přípravě článku jsme vycházeli z historických kronik a odborných či popularizačních zdrojů věnovaných vývoji pověsti a pátrání po údajném hrobu praotce Čecha.

Kosmas – Kronika Čechů, pověst o příchodu Čechů k Řípu

Dalimilova kronika – pověst o praotci Čechovi

Přibík Pulkava z Radenína – Kronika česká, praotec Čech

Jan Marignola – kronikářská verze pověsti o praotci Čechovi

František Palacký – Čech a nejstarší české pověsti

Scienceworld – Jak se hledal a nenašel hrob praotce Čecha

Český rozhlas Sever – Přes Říp do Ctiněvsi k hrobu praotce Čecha

Český rozhlas – Staré pověsti české aneb Causa praotce Čecha

Karel Sklenář: Archeologie a pohanský věk, Academia, Praha 2000 – odborný zdroj k historii hledání Čechova hrobu a nálezům Václava Krolmuse.

Lucie Szénási Hejzlarová

autorka článku a vaše hostitelka